středa 27. května 2015

La drogue TRX


„Co děláš dnes odpoledne? Pojď s námi na téerix,“ říká mi kamarádka nadšeně. Zděsím se. Jedná se o nějakou novou drogu? Už nefrčí LSD ani THC, ale TRX? „Né díky, musím dělat něco do školy,“ vymluvím se, ale vzápětí si to vyčítám. Mohla jsem zažít nové dobrodružství, trochu se uvolnit. „Jak chceš, mohla sis dát pořádně do těla, je to makačka,“ odpovídá kamarádka a já zpozorním. Po chvilce se dozvídám, že jde o fitness hit posledních let, závěsný systém, který přináší skvělé účinky.
Cestou na lekci pořád nemám ani nejmenší ponětí, o co se jedná. „Víš, to jsou taková lana, na kterých cvičíš,“ je mi odborně vysvětleno kamarádkou. Nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Každopádně jsem odhodlaná zkusit nový druh cvičení, po všech těch aerobicích, pilatesech a jógách potřebuji změnu.
Vcházím do místnosti, kde ze stropu visí asi deset rozdvojených černých popruhů. Každý má na konci úchyty. V hlavě se mi rojí zvláštní scénáře. Budu muset viset hlavou dolů? Budu dělat salta, kotrmelce, roznožky? Kde je nějaká podložka, co mě zachrání? Kde jsou nějací záchranáři? Je tohle vlastně legální?

Lektorka s krátkými blonďatými vlasy a horou svalů mě ihned ujišťuje, že tohle legální skutečně je. A navíc říká, že cvičení na TRX efektivně vytvaruje svalovou hmotu v minimálním časovém úseku. No dobře, jde se na to. Ale než začne samotné cvičení, je třeba vyslechnout rychlou instruktáž. Popruhy TRX si můžete upravit na tři délky: krátkou, střední a dlouhou. Pak je ještě extra krátká, ale to už je vyšší level.
Takže, když jsem poučena o technických věcech, jdeme si dát do těla. Lektorka si sedá a úchyty si nasazuje na nárty. Probůh, já myslela, že je to na ruce. Pak se rychle, aniž bych to postřehla, otočí do pozice, kdy stojí na rukách a nohy má pověšené na popruzích. „A teď budete dělat kliky,“ mrkne a už valí. Já taky valím, ale do šatny. Pak se podívám kolem sebe a zjistím, že jsem nejmladší. Přece se nenechám zahanbit. Provlíknu si nohy přes úchyty a otáčím se. Jenže moje tělo není tak pružné a padám na zem jako pytel brambor. „Slečno, bojujte, to zvládnete!“ dostává se mi povzbuzení, ale nic není platné. „Já se na to…,“ rezignuji, hodím ručník přes rameno a odcházím na záchod. Kývnu na lektorku, že se hned vrátím, ale vím, že už se nevrátím. Nikdy. TRX se možná pro někoho stane drogou, ale já se raději vrátím ke svým aerobikům, pilatesům a jógám.
Vyšlo v časopise Halas http://www.casopishalas.cz/.

čtvrtek 21. května 2015

Le droit des femmes de porter des talons


Právo ženy na (ne)nošení podpatků. Takže už můžeme volit, můžeme studovat, můžeme si brát, koho chceme, můžeme se také rozhodnout, kdy otěhotníme, jestli otěhotníme a jak otěhotníme (i když nám do toho hodně lidí kecá), ale co očividně nemůžeme je rozhodnout se, jaký podpatek k šatům zvolíme. Tak to alespoň vyplynulo z letošního filmového festivalu v Cannes, kde na premiéru jednoho z filmů nepustili ženy, které neměly na nohou vysoké podpatky. Rozhořela se tak diskuze o tom, zda je to bezostyšná diskriminace, nebo jen prosté lpění na dresscodu.

A já vám nevím. Když přišel režisér Sedláček na udělování vyznamenání v mikině, byla jsem pobouřená a myslela jsem, že mě klepne. Taková neslušnost! Je přece stanovený nějaký dresscode, vůbec ho neměli vpouštět, pacholka! No ale pak jsem stejně nadávala a bouřila se, když jsem se dozvěděla, že v Cannes nechtěli pustit na film dámy v nízkých botách. Taková drzost! Vždyť si každý může obléct, co se mu zlíbí! Takže pokrytectví jako vyšité.

Jenže pak jsem se zamyslela. Chvilku to bolelo, ale nakonec jsme vyplodila myšlenku, že přece proč by podpatky měly nosit jen ženy? Jako chápete mě, proč by to měly mít nakázané jenom ženy? Protože to tak prostě je věky věků? Protože podpatky jsou ženská záležitost přece, ježišikriste, co to žvaníš? Protože se tím zvýrazní naše ladné nohy a sexy prdelka? Protože kdyby i muži nosili podpatky, je to něco hrůzostrašného a nastala by apokalypsa?

Mám pro vás důkaz, že to jde, a to od samotné Madonny! Svým klipem k písni Girl Gonna Wild, kde kolem ní tancují chlapíci na podpatkách, dokázala, že i muži mají ladné nohy a sexy prdelku a mohou v nich dokonce tancovat! A já říkám, dobře, je potřeba dodržovat dresscode na slavnostních událostech, ale proč je jiný pro muže a jiný pro ženy? Můžeme se přeci rozhodnout, jestli se v těch překrásných, ale vražedných botách od Louboutina budeme mučit nebo ne, protože obléct se pěkně a slušně ještě nikoho nezabilo, ale chození na podpatcích málem jo (nakonec jsem po pádu na jehlách měla jen zvrtnutý kotník, ale před očima mi proběhl celý život).






šaty, bundička, kabelka - Mango,boty - FaF