Vive la France!
Tak jo, léto skončilo, užívání taky, takže bych měla začít přemýšlet a napsat zase nějaký třeskutě vtipný článek, jelikož to tady vypadá bídně. Musím si teď sypat popel na hlavu, asi ze mě vyprchal smysl pro humor, nebo jsem prostě a jednoduše líná. Každopádně vypínám Facebook (achbože, achbože) a jdu něco dělat.
Možná většina z vás ví, že jsem byla ve Francii. Bylo mi několikrát řečeno, že jsem pořád spamovala zeď fotkama (přidala jsem dvě, slovy DVĚ fotky!), ale co, teď jich tu bude ještě víc, zlatíčka. Do Francie jsem se tuze těšila, dokonce fráninu jsem si zopákla a nové šatičky nakoupila (to bych možná udělala, i kdybych nikam nejela). A výlet splnil všechna má očekávání, rozmluvila jsem se, nová slovíčka jsem se naučila, třeba bouchon - zácpa se mi velmi hodilo. A také jsem zjistila zajímavé poznatky.
Poznatek numéro un. Obchody s obuví mají skvělou vychytávku, boty jsou totiž shlukovány podle velikostí. Takže vy si najdete regál s číslem vaší boty (v mém případě 40-41, mám dlouhý palce) a potom už se jen díváte, jaké boty, by se vám líbily a jste v klídku, jelikož víte, že vaší velikost MAJÍ. Ovšem u nás se nejprve díváte, jaké boty, by se vám líbily, abyste následně zjistili, že ty boty ve vaší velikosti NEMAJÍ. Nevíte, kde mám tento nápad přednést? Na ministerstvu místního rozvoje?
Poznatek numéro deux. Tvrzení, že Francouzi a Francouzky nemluví anglicky a vlastně se o to ani nesnaží, je z mých zkušeností nepravdivé. Několikrát se mi stalo, že když jsem na Francouze promluvila francouzsky, odpověděli mi anglicky. Myslíte, že to bude mojí úrovní frániny? Já myslím, že se spíš Francouzi začali snažit.
Poznatek numéro trois. Všichni tam běhají. Fakt všichni. Mladí, staří, velcí, malí, tlustí, hubení. Fakt obdiv. To mi připomíná....musím si jít pro večeři a lehnout před televizi s růžovým vínem, au revoir, mes chéris et mes chéries!
Poznatek numéro un. Obchody s obuví mají skvělou vychytávku, boty jsou totiž shlukovány podle velikostí. Takže vy si najdete regál s číslem vaší boty (v mém případě 40-41, mám dlouhý palce) a potom už se jen díváte, jaké boty, by se vám líbily a jste v klídku, jelikož víte, že vaší velikost MAJÍ. Ovšem u nás se nejprve díváte, jaké boty, by se vám líbily, abyste následně zjistili, že ty boty ve vaší velikosti NEMAJÍ. Nevíte, kde mám tento nápad přednést? Na ministerstvu místního rozvoje?
Poznatek numéro deux. Tvrzení, že Francouzi a Francouzky nemluví anglicky a vlastně se o to ani nesnaží, je z mých zkušeností nepravdivé. Několikrát se mi stalo, že když jsem na Francouze promluvila francouzsky, odpověděli mi anglicky. Myslíte, že to bude mojí úrovní frániny? Já myslím, že se spíš Francouzi začali snažit.
Poznatek numéro trois. Všichni tam běhají. Fakt všichni. Mladí, staří, velcí, malí, tlustí, hubení. Fakt obdiv. To mi připomíná....musím si jít pro večeři a lehnout před televizi s růžovým vínem, au revoir, mes chéris et mes chéries!
PS: navštívili jsme malé vesničky v Provence a pak Francouzskou riviéru a Azurové prostředí, takže taková fency města jako St. Tropéz, Nice, Cannes a Monte Carlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat