C´est un art d´être une femme
Sukýnečky, sukýnky. Není ničeho více ženského než tohoto kusu oblečení. Jako malé jsme je nesnášely, protože nám je kluci ve školce pořád vyhrnovali nahoru a byli uchváceni z toho, co viděli. A my jsme byly pohoršené. Možná některé z nás naoko, ale přesto jsme volaly "Pančelko, on mě osahává!" To byla krásná doba. Teď, když už jsme větší, nám je nikdo nevyhrnuje, a to my bychom zase chtěly! Samozřejmě někde v soukromí, že ano.
A tak si sukni oblečeme, cítíme se božsky, děláme, že nevidíme, jak si nás zedníci od protější stavby dychtivě prohlížejí a sebevědomě si to kráčíme. Vypadá to jednoduše, a možná taky vypadá, že si to užíváme, ale to by se chlapci divili, jaká je to fuška nosit sukni! Neustálé kontrolování, stahování, rovnání. Pak také musíme ovládat umění sedění, protože najít ten správný úhel, kdy vám nejsou vidět kalhotky a vaše nohy přitom vypadají úžasně, je děsně těžký. A pak, i přeze všechny snahy, se vám muže stát to, že skončíte s koncem sukně zaháknutým za pas a uděláte tak radost dědečkovi, který jde celou cestu za vámi. Nosit sukni je prostě umění a každá dívka/žena by se podle mého měla tohoto umění povinně naučit.Co říkáte na zavedení řidičáků na nošení sukní?
P.S. Toto se vás netýká, pokud jste Marylin Monroe. Ta by mohla chodit i nahá.
sukně - Pull and Bear, bundička - Orsay, triko - Topshop, kabelka - Topshop, boty - CCC
(Za fotky děkuji Barušce P.)
