pondělí 20. října 2014

Étudiante sexy


V některých případech je těžké nevypadat jako sexy nemravná studentka. Zvlášť pokud jste studentka, jestli nemravná a sexy, to zase nechám na posouzení jiných. Každopádně, kdy jindy se takto obléct než právě, když studujete a je vám lehce přes dvacet. Pak už to nevypadá dobře. Vážně ne. 
Tentokrát jsem si nevzala podkolenky a dioptrický brýle, což mě dost mrzí, protože by byl tento outfit ukázkovej, ale alespoň nechybí cudný límeček a krátká sukýnka. Jinak, co by měla správná neslušná školačka alespoň jednou ve škole udělat (a co já rozhodně nedělám)?

Přijít pozdě na přednášku.
Jíst jogurt a pít kafe v hodině.
Listovat v ELLE (nebo v Respektu, podle intelektuální nálady).
Koukat na Facebook a smát se vtipným videím.
Číst 1000, co mě serou.
Odskočit si na záchod, ale místo toho chodit bezcílně po chodbě.
Usnout na lavici.
Hrát nesmyslnou, ale děsně chytlavou hru na mobilu.
Nepřezout se.

Počkat, já už nejsem na gymplu, já už se přezouvat nemusím, uff..




(za fotky děkuji Barušce P.)

šaty - Zara, sako - Re:paráda, kabát - Marks and Spencer, kabelka - Zara, boty - CCC

sobota 18. října 2014

Comme un filou



Když jsem hledala francouzský překlad pro slovo křivák, vyjela mi jako synonyma slova darebák, lump a podvodník. A je pravda, že v tomto koženém křiváku jsem se jako jeden velkej sígr cítila. Ale opravdu jen cítila, žádné ničení veřejných odpadkových košů, malovaní po zdech nebo strkaní do babiček se nekonalo. Místo toho jsem šla na výstavu Kubismus uprostřed války v Moravské galerii v Brně, abych se kulturně vzdělávala. Ale abych alespoň trochu dostála pověsti této bundy a využila její potenciál, tajně jsem si sáhla na jeden vystavený exponát. Jelikož paní, co tam hlídala, mi byla neustále za zadkem, takový adrenalin jsem v životě nezažila! No a tady přikládám seznam největších lumpáren, co jsem kdy provedla:

Tak nic, nemůžu je zveřejnit, neměli byste mě pak rádi.

PS: ten křivák je půjčený z Re:parády a já si ho tak strašně zamilovala, že jsem jim nabídla svoji ledvinu, ale odmítli. Nechápu, moje ledvina je nejkrásnější na světě.














(za fotky děkuju L.A.J.)

křivák, kabelka, tílko - Re:paráda, sukně, boty - Zara

pondělí 22. září 2014

Je veux

 

Francouzská zpěvačka ZaZ zpívá, že by chtěla lásku, radost a dobrou náladu, a to je v životě samozřejmě moc důležité, o tom žádná, ale zrovna teď ze všeho nejvíc chci:

  1. na koncert ZaZ, který se koná přímo v Brně 1.12., juchůůů
  2. bílé conversky (už je teď moc nevídám, tím pádem se mi opět začaly líbit)
  3. zřídit si členství v Re:paradě (http://www.reparada.cz/)a půjčovat si šaty a doplňky až do zbláznění (a až to bude, hned se tu pochlubím)
  4. chodit na snídaně do různých brněnských kavárniček, samozřejmě podle financí (takže to vidím bledě)
  5. jít ke kadeřnici, protože, no prostě se na mě podívejte
  6. nový Ipod
  7. novou kabelku
  8. a vlastně takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, takže chci ještě světový mír, všichni aby byli zdraví a šťastní, jo a teda tu lásku, radost a dobrou náladu





(za fotky děkuju Anetce D.)

šaty - Lindex, sako - Zara, kabelka - Humanic, boty - Marks and Spencer 

středa 17. září 2014

Élégance française versus élégance tchèque

  

Všude kam se podívate můžete najít samé knihy, poučky a pravidla jak být/ žít/ jíst/ oblékat se jako Francouzky. Ano, Francouzky jsou nádherné, štíhlé, stylové, elegantní a s perfektním mikádem. A ano, jen když to píšu, tak se vztekám, protože ani jednu zmiňovanou vlastnost nevykazuji. A ano, vždy jsem si přála alespoň z části francouzskému šmrncu přiblížit. Ale! Co když my Češky jsme také nádherné, štíhlé, stylové, elegantní a s perfektním mikadém, ale jiným způsobem. A proč by ten náš způsob měl být špatný? A navíc si myslím, že my Češky disponujeme oproti Francouzkám vtipem, (ne)zdravým cynismem a přehnanou sebekritikou, které právě můžeme využít při utváření našeho stylu. A tak, i když se pořád snažím stylem vtělovat do dokonalé pěstěné Francouzky, už jsem se naučila vměšovat i sebe jako Češku a nevyčítat si to. Takže pokud mě uvidíte s ošoupaným lakem na nehtech, příšernými vlasy  nebo roztrhaným svetrem na loktech, tak buď za 1. se vracím z nočního tahu namol, nebo za 2. se snažím propojit francouzskou svěžest s českou unaveností.

Poselství tohoto příspěvku: buďte samy sebou, ale zase to nepřehánějte.








(Za fotky děkuji Klárce D.)

 šaty -Mango, boty - Marks and Spencer, kabelka - Baťa


 

neděle 31. srpna 2014

Haute Couture


Za prvé bych se vám chtěla omluvit za svoji několikaměsíční pauzu. Přiznávám se, buď jsem neměla inspiraci k napsání příspěvku a nebo jsem, zkrátka a dobře, byla líná a zaneprázdněná. Ale jsem tu znovu v plné síle a doufám, že jsem neztratila vaší přízeň, a pokud ano, budu se snažit co nejrychleji vše napravit!

V dnešním příspěvku budu zpytovat své svědomí a ukážu vám, jakých chyb se při nákupu oblečení dopouštím/ dopouštěla se. Protože si začínám uvědomovat, že při nákupu oblečení stejně jako například potravin je potřeba přemýšlet. A i když myslet občas bolí, budu se snažit odstranit své špatné návyky a změnit svůj styl. U změny životního stylu v jídle očekáváte úbytek váhy, já naopak očekávám "nakynutí" svoji milované peněženky. Jelikož už budu u nákupů přemýšlet (už jenom psaní toho slova mě bolí), nebudu zbytečně vyhazovat peníze za něco, co ale vůbec nepotřebuju. Tak jo jdu na to.
  • Někdy máte něco tak rádi, že přehlížíte všechny chyby a kazy, a přesto, že víte, že vás to zklame znovu, jdete do toho. A samozřejmě si opět ublížíte. Nebo svojí peněžence. Třeba taková Zara. Tuto značku zbožně uctívám (taky mě pěkně štve, že Brno má jednu pobočku, aby se jako neřeklo), ale kolikrát se mi oblečení, boty či kabelky v ní koupené roztrhlo/rozbily/pokazily, a třeba jen po týdenním nošení. A pokaždé jsme si řekla, že už tam nikdy více nic nenakoupím, a nebo dobře prohlédnu, zda je materiál kvalitní. A pokaždé na svoje předsevzetí zapomenu a v tom zápalu nákupů, kdy můj mozek křičí "Nekupuj to, ty krávo, ten materiál vypadá, jako kdyby se měl každou chvíli rozpadnout", srdce neslyší a musí tu černou kabelku, u které visí cedulka SLEVA, prostě mít. Po dvou měsících se rozjede zip a pak také utrhne poutko, ale co, život jde dál. Říkáte si, proč si proboha nenecháš účtenku a nejdeš kabelku reklamovat? Taky nevím, musela bych tu účtenku najít a pak taky vysvětlovat prodavačce, že to není moje chyba, a to je moc úkonů najednou. Takže moje předsevzetí a zároveň rada pro vás: MUSÍME INVESTOVAT DO KVALITNÍCH MATERIÁLŮ A NEBRAT KOUSKY, ZE KTERÝCH UŽ I V OBCHODĚ TRČÍ NITĚ. Ámen.

Například toto sako z Topshopu. Na cedulce stálo neprat, nežehlit, neždímat, nebo vás vykostíme! Tak já letím do čistírny, paní v čistírně uplácím, aby byla k mému saku extra pozorná, a co myslíte. Na saku se i přesto udělaly žmolky a vnitřek je celý pomačkaný. Ano, zkoušela jsem to poté sama vyžehlit, ale je nenávratně po něm:(.


Naopak toto sako z Manga by přežilo i třetí světovou. Všechny skvrny, které si dokážete představit z něj šly dolů jedna báseň (samozřejmě v tom hrál roli i Jar). Nemačká se, a když už se na ní jeden dva záhyby udělají, žehlička si s nimi hravě poradí. Horst Fuchs dává devět bodů z desíti.

  • Dále si najdu svůj osobní styl a budu se ho držet. Budu odolná proti všem modním výstřelkům, které mě budou svádět ke hříchu a budu věrná tomu svému jedinému stylu. Budu si kupovat jen to, co mi sluší a co lichotí mé postavě. A jaký styl to bude? Chic Francouzka? Světaznalá moderní žena z velkoměsta? Bohémská cool holka? No dobře, na tom ještě zapracuju.


No vážně, co se pod tím nosí? Podprsenka asi těžko. Bez podprsenky? Challenge accepted.


Tyto jsou správné, jsou elegantní, nahoře vše hezky zakrývají, ale přesto v nich ukazuju své krásné nožky. Vrau.


Bude to nedbalá francouzská elegance. Tak. A její kritéria si určím sama.

  • Když jsme u těch modních výstřelků a nepromýšlených nákupů, končím s botama na vysokých podpatcích, na kterých nemůžu chodit ani v obchodě za přidržování ochotné prodavačky, která mi říká, že "s gelovými vložkami se v těchto botech budu cítit jako v bačkůrkách". No nepodlehněte tomu.



  • A nakonec kabelky. Hm. Snad jen: musím si jich nakoupit ještě víc!



úterý 27. května 2014

Rien n´est parfait


Najít ideální šaty je pro nás holky stejně těžké, jako najít ideální chlapy. Buď jsou příliš krátké (malí) nebo moc dlouhé (velcí), moc upnuté (hubení) nebo moc široké (širocí), moc barevné nebo moc tmavé (tady by přirovnání zavánělo rasismem, takže ho radši vynechám), prostě když to shrnu, pokaždé se najde něco, proč by to nešlo. Ale víte co, v tom je právě kouzlo, pokud tedy neexistuje ideální muž, tak jich můžete mít stovky a pořád je střídat podle nálady, ten má to a ten zas to. A kdo říká, že to nejde i s šaty? Je to ještě lepší!

Šaty můžete vzít na romantický film do kina a neřeknou vám, že je to kravina a že jdou na pivo. Šaty můžete představit vaším přítelkyním, aniž by po nich vyjížděly. Pokud si vezmete šaty a budou vám slušet, budou se za vámi otáčet mužský i ženský, pokud si vezmete chlapa, kterýmu to sluší, nikdo si vás ani nevšimne. Šaty můžete s klidem půjčit kamarádce domů, protože pokud je zneužije a budou znesvěcené a od vína, vy to poznáte. Šaty jsou tu pro vás kdykoliv máte špatnou náladu, kdykoliv je vám mizerně, kdykoliv si připadáte ošklivá a nateklá, nikam vám nezdrhnou. A nakonec, pokud se vám do 30 dnů přestanou líbit, neodstraníte cedulku a nevyhodíte účtenku, můžete je vrátit tam, odkud jste je vzala. Kéž by to tak šlo s našimi mládenci!

Šatů mám ve skříni ještě plno, takže se milánkové těšte na další várku!





šaty - Mango, bundička - Topshop, boty - Zara, kabelka - Zara

středa 2. dubna 2014

C´est un art d´être une femme


Sukýnečky, sukýnky. Není ničeho více ženského než tohoto kusu oblečení. Jako malé jsme je nesnášely, protože nám je kluci ve školce pořád vyhrnovali nahoru a byli uchváceni z toho, co viděli. A my jsme byly pohoršené. Možná některé z nás naoko, ale přesto jsme volaly "Pančelko, on mě osahává!" To byla krásná doba. Teď, když už jsme větší, nám je nikdo nevyhrnuje, a to my bychom zase chtěly! Samozřejmě někde v soukromí, že ano.

A tak si sukni oblečeme, cítíme se božsky, děláme, že nevidíme, jak si nás zedníci od protější stavby dychtivě prohlížejí a sebevědomě si to kráčíme. Vypadá to jednoduše, a možná taky vypadá, že si to užíváme, ale to by se chlapci divili, jaká je to fuška nosit sukni! Neustálé kontrolování, stahování, rovnání. Pak také musíme ovládat umění sedění, protože najít ten správný úhel, kdy vám nejsou vidět kalhotky a vaše nohy přitom vypadají úžasně, je děsně těžký. A pak, i přeze všechny snahy, se vám muže stát to, že skončíte s koncem sukně zaháknutým za pas a uděláte tak radost dědečkovi, který jde celou cestu za vámi. Nosit sukni je prostě umění a každá dívka/žena by se podle mého měla tohoto umění povinně naučit.Co říkáte na zavedení řidičáků na nošení sukní?

P.S. Toto se vás netýká, pokud jste Marylin Monroe. Ta by mohla chodit i nahá.




sukně - Pull and Bear, bundička - Orsay, triko - Topshop, kabelka - Topshop, boty - CCC

(Za fotky děkuji Barušce P.)





čtvrtek 27. března 2014

Ballerine rose


Ačkoliv bych ráda prohlásila, že článek je o baletce na fotkách (ano, počítám svoji baletní kariéru v 10 letech), dneska se zaměřím na balerínky, obuv, která je mezi námi ženami velmi oblíbená a kterou doporučuje nula ortopedů z deseti.

Ano, všechny víme, že nám občas deformují nohu, máme z nich puchýře a naše nohy jsou v nich snad ještě mohutnější než doopravdy, avšak není nic lepšího na lítání po městě než těchto bot. Pokud chcete být akční a elegantní zároveň, sáhnete po nich. Když chcete působit uvolněně a sexy zároveň, sáhnete po nich. Jsou něco mezi botami na podpatku a keckami. Hodí se skoro ke všemu, což je povyšuje na nejdůležitější položku ve vašem životě hned po vašem domácím mazlíčkovi (co nebo kdo je váš domácí mazlíček nechám na vás). Proto, jak řekla francouzská módní ikona Inès de la Fressange, kdyby žena měla mít jeden jediný pár bot, měly by to být baleríny. No a teď si jdu prosím pěkně natáhnout nohy, protože mi po celodenním nošení balerínek chytá křeč do prstů.





 šaty - Zara, baleríny - Topshop, sako - Topshop, řetízek - HM


(Za fotky děkuji Haničce V.)


vysmátá Inès de la Fressange (no jo, balerínky od Rogera Viviera jsou jiný kafe)






čtvrtek 13. března 2014

Blue-jean


Džíny, džínsy, rifle nebo jakkoliv tomu říkáte jsou povinnou položkou v dámském šatníků z toho důvodu, že i žena chce někdy vypadnout z role elegantní dámy a obléct se takzvaně casual. A k tomu jsou tyto miláčkové z denimu nejlepší. Čím více druhů máte, tím lépe, můžete být drsná rockerka v roztrhaných džínách, strašně cool holka nad věcí ve vytahaných a nebo hipsterka v tak těsných, že je vidět každá prohlubeň vaší celulitidy.

Co je horší, tak nakupování džínsů, a zvláště ta část, kdy si je zkoušíte. Pokud jsem přirovnávala kabelky k mužům, zkoušení džinů přirovnávám k porodu. Že je to moc přehnaný? Ale vůbec ne, své drahoušky, které jste si vyhlédly, si s potěšením nesete do kabinky a nemůžete se dočkat, až je budete mít na sobě. Schválně jste si vzaly vaše pravé číslo a potom číslo menší s tím, že se samozřejmě vejdete do těch 38 a 40 si berete pouze pro jistotu. Tak jo, jste tam, berete džíny o číslo menší, než je vaše skutečná velikost a pěkně se do nich sunete. Jenže to nejde. Lýtka nechtějí ty zmetky pustit dál. Ale vy se nevzdáváte a tlačíte dál. Tlačíte, tlačíte a uf jsou na úrovni stehen a vy si celý opocený gratulujete k obdivuhodnému výkonu. Jenže to je první část. Teď přijde na řadu to nejhorší, a to váš zadek. Zatáhnete břicho, zadek zatáhnout nemůžete, ale snažíte se. A jedete dál, taháte, tlačíte, funíte, řvete, nadáváte a konečně po půl hodině stojíte před zrcadlem rudý, ale šťastný a se slzami v očích uznáváte, že na tento moment v životě nezapomenete, protože jste se vešly do toho krásného čísla, které nezačíná čtyřkou. Jenže když tam tak v kabince s pýchou stojíte, zjišťujete, že se vám vlastně nelíbí a k ničemu nehodí. A celý proces začíná nanovo. Dobře, u skutečného porodu nemůžete dítě jen tak vyměnit, protože vám neladí ke kabátu, takže jo, kupování džinů je možná snazší. 





džíny, kabát, triko, boty - Zara, kabelka - Topshop

(Za fotky děkuji Barušce P.)